Mýty
Omyly a mýty provázejí lidstvo odjakživa. Nedělejme si iluze, že naše současnost je omyluprostá. Jako nám připadají legrační a nepochopitelné omyly předků, budou se smát oni nám. Buďme tedy prosím opatrnými soudci. Bez omylů minulosti by bylo více omylů současnosti.
Předkládáme zde některé mýty, které se snažíme opakovaně vyvracet. Jejich kořeny jsou však pevné a sahají hluboko do historie.
Prosím odborníky, aby se nepohoršovali nad zjednodušeními, jichž se níže vědomě dopouštíme z důvodu lepšího pochopení laskavým čtenářem.
Pozn.: Uvedený text nemá nic ani proti sousedům, ani proti Googlu.
Mýtus č. 1: Zelený zákal se nedá operovat.
A proč by nešel? Otázkou je, co si lidé pod termínem zelený zákal (často chybně) představují, a také co je cílem operace. U zeleného zákalu (glaukomu) jde totiž o neuropatii (pozvolné odumírání) zrakového nervu, obvykle z důvodu očního tlaku vyššího, než oko a zrakový nerv snesou. Odumřelý zrakový nerv opravdu k životu probudit nelze ani operací, oko s odumřelým zrakovým nervem již nikdy neuvidí. Operace zeleného zákalu mají za cíl snížit oční tlak a tím zachránit ty zrakové funkce, které oko ještě má. Hlavní léčbou zeleného zákalu jsou oční kapky, operace je obvykle vyhrazena pro situace, kdy léčba kapkami nestačí. To platí pro nejčastější formu zeleného zákalu, méně časté formy mají jiné cíle a jiné operace. Vhodnou léčbu vždy konzultujte s lékařem, nikoliv se sousedem nebo Googlem!
Tento mýtus má kořeny přes 2000 let staré.
Mýtus č. 2: Šedý zákal musí na operaci uzrát.
Jak se to vezme, záleží, jak vnímáte pojem „uzrát“? Pokud tím myslíte vhodnou dobu pro operaci, máte pravdu. Z odborného hlediska jde však o historický termín, který značí velmi pokročilý šedý zákal (maturní= zralá katarakta), kdy postižené oko již prakticky nevidí. Takto uzrát šedý zákal rozhodně dnes nenecháváme. Na vhodné době operace se domluvíte s lékařem podle Vašeho očního nálezu, každé oko je jiné. Neptejte se na radu ani souseda, ani Googlu!
Mýtus č. 3: Zvýšená konzumace mrkve zlepší zrak.
Mrkev je zdrojem beta-karotenu, který si naše tělo změní na vitamín A, retinol, axerophthol. Retinol je v tucích rozpustný vitamín, nezbytný pro správnou funkci sítnice a rohovky. Jeho nedostatek (ať je příčina jakákoliv) může vést k poruše metabolismu tyčinek sítnice a projevit se tzv. šeroslepostí. Těžký nedostatek vitamínu A vede k poruše rohovky – rohovatění (xeróza) jejího epitelu.
Zvýšený příjem mrkve (ani syntetického betakarotenu) nezlepší refrakční vady ani vetchozrakost.
Pozor, vitamínem A je možné se předávkovat!
Mýtus č. 4: Borůvky zlepšují vidění.
Borůvky jsou chutné ovoce. Obsahují tělu prospěšné látky, antioxidanty, vitamíny, minerály. Specifický ani jinak kouzelný efekt borůvek na vidění nebyl vědecky prokázán. Účinek na vidění za šera a zlepšení ostrosti vůbec je tradován od 2. světové války, kdy si britští piloti pochvalovali vidění za šera poté, co si pochutnali na borůvkovém džemu. Po válce dokonce vzniklo několik studií, které tento poznatek potvrdily. Zklameme však příznivce borůvek v tom, že pozdější, skutečně vědecké studie nic takového nepotvrdily. To ovšem výrobcům doplňků stravy nebo dokonce umělých slz nebrání pracovat s tímto mýtem a reklamou na své výrobky jej dále mezi lidmi upevňovat. Pokud najdete velkou vědecky uznanou a citovanou studii, na tomto místě ji zveřejním. Borůvky jsou chutné a snad i zdravé ovoce.
Mýtus č. 5: Brýle mají děti nosit jen do dálky, na tabuli, do kina a podobně.
To je nebezpečný zažitý a dostatečně vyvrácený omyl. Krátkozraké děti sice do blízka vidí dobře bez brýlí, ale bez brýlí do blízka oko méně zaostřuje, protože mu to vada do blízka pomáhá. Je prokázáno, že toto chování urychluje rozvoj oční vady. Zároveň se také zhoršuje přirozená sbíhavost (konvergence) očí při práci do blízka, protože vzniká nesoulad mezi potřebou zaostření do blízka (bez brýlí je snížená) a konvergencí (bez brýlí je nedostatečná). Důsledkem je vyšší vada a sklony k dvojitému vidění, únavě a bolestem hlavy. DĚTI MUSÍ NOSIT BRÝLE CELODENNĚ! Tento mýtus bohužel podporuje i „brýlový recept“, do kterého se pro děti píší hodnoty do chlívečku dioptrií do dálky (žádný chlíveček „celodenně“ nebo „furt“ neexistuje). Až na speciální vady mají děti jedny brýle na všechny vzdálenosti. Rozdělení do dálky/do blízka se týká až „seniorů“ přibližně nad 40 let!
Mýtus č. 6: Každý má právo na zdraví.
Bohužel ne. Právo můžeme mít pouze na to, co lze zákonem vymoci. O zdraví je třeba pečovat, ale vynutit, koupit nebo třeba pojistit jej nelze. Podobně je rozšířeným omylem, že lékař zodpovídá za zdraví pacienta – nikoliv, lékař zodpovídá za poskytnutou zdravotní péči, či přesněji řečeno slovy Zákona o zdravotních službách je povinen „poskytovat zdravotní služby, ke kterým získal odbornou nebo specializovanou způsobilost podle jiných právních předpisů, v rozsahu odpovídajícím jeho způsobilosti, zdravotnímu stavu pacienta, na náležité odborné úrovni a řídit se etickými principy“. V podobném duchu hovoří i Listina základních práv a svobod. Zodpovědnost za své zdraví má každý člověk sám.
Čl. 31 Listiny základních práv a svobod
Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.
Mýtus č. 7: Lékaři skládají Hippokratovu přísahu.
Naštěstí neskládají. A je proto dost dobrých důvodů, kterým věnujeme samostatnou stránku. Činnost lékaře a zdravotníků obecně upravuje Zákon č. 372/2011 Sb. Nicméně stále je Hippokratova přísaha zajímavým textem, který si zaslouží přečtení a zamyšlení.
Mýtus č. 8: Když mi oko slzí, tak přece nemůže být suché.
Právě naopak. Nadměrné a nežádoucí slzení je právě jeden z příznaků nemoci, které říkáme „syndrom suchého oka“. Tím je myšleno to, že oko nemá dostatečný nebo dostatečně kvalitní slzný film, je proto citlivé a slzením se brání v situacích, které zdravému oku nevadí, například vítr nebo chlad. Více se dočtete v odkazu níže.
