10 očních mýtů
Omyly a mýty provázejí lidstvo odjakživa. Nedělejme si iluze, že naše současnost je omyluprostá. Jako nám připadají legrační a nepochopitelné omyly předků, budou se smát potomci nám. Buďme tedy prosím opatrnými soudci. Bez omylů minulosti by bylo více omylů současnosti.
Předkládáme zde některé mýty, které se snažíme opakovaně vyvracet. Jejich kořeny jsou však pevné a sahají hluboko do historie.
Prosím odborníky, aby se nepohoršovali nad zjednodušeními, jichž se vědomě dopouštíme z důvodu lepšího pochopení laskavým čtenářem.
Mýtus č. 1: Zelený zákal se nedá operovat.
A proč by nešel? Otázkou je, co si lidé pod termínem zelený zákal (často chybně) představují, a také co je cílem operace. Zelený zákal (glaukom) je totiž o neuropatie (pozvolné a nevratné odumírání) zrakového nervu, obvykle z důvodu očního tlaku vyššího než oko a zrakový nerv snesou. Odumřelý zrakový nerv bohužel k životu probudit nelze ani operací – oko s odumřelým zrakovým nervem již nikdy neuvidí. Operace zeleného zákalu mají za cíl snížit oční tlak, a tím zachránit ty zrakové funkce, které oko ještě má. Hlavní léčbou zeleného zákalu jsou však oční kapky a operace je obvykle vyhrazena pro situace, kdy tato léčba nestačí. To platí pro nejčastější formu zeleného zákalu, méně časté formy glaukomu mohou mít jiné cíle a také jiné operace. Vhodnou léčbu vždy konzultujte s lékařem, nikoliv se sousedem, Googlem a zatím ani AI!
Tento mýtus je přes 2000 let starý a je neuvěřitelné, jak hluboce je zakořeněn.
Mýtus č. 2: Šedý zákal musí na operaci uzrát.
Jak se to vezme, záleží na tom, co rozumíte pojmem „uzrát“? Pokud tím myslíte vhodnou dobu pro operaci, máte pravdu. Z odborného hlediska jde však o historický termín, který značí velmi pokročilý šedý zákal (maturní= zralá katarakta), kdy postižené oko již prakticky nevidí. Takto uzrát šedý zákal rozhodně dnes nenecháváme. Na vhodné době operace se domluvíte s lékařem podle Vašeho očního nálezu, každé oko je jiné a univerzální rady bývají ošemetné.
Mýtus č. 3: Zvýšená konzumace mrkve zlepší zrak.
Mrkev je zdrojem beta-karotenu, který si naše tělo změní na vitamín A, retinol, axerophthol. Retinol je v tucích rozpustný vitamín, nezbytný pro správnou funkci sítnice a rohovky. Jeho nedostatek (ať je příčina jakákoliv) může vést k poruše metabolismu tyčinek sítnice a projevit se tzv. šeroslepostí. Těžký nedostatek vitamínu A vede i k poruše rohovky – rohovatění (xeróza) jejího epitelu.
Zvýšený příjem mrkve (ani betakarotenu v tabletách, ani vitamínu A) nezlepší dioptrické vady ani vetchozrakost a obvykle ani nic jiného.
Pozor, vitamínem A je možné se předávkovat!
Mýtus č. 4: Brýle mají děti nosit jen do dálky, na tabuli, do kina a podobně.
To je nebezpečný zažitý a dávno vyvrácený omyl!!!
Krátkozraké děti sice do blízka vidí dobře bez brýlí, ale bez brýlí do blízka oko méně zaostřuje, protože mu to vada do blízka „pomáhá“. Je prokázáno, že toto chování urychluje rozvoj oční vady. Zároveň se také snižuje přirozená sbíhavost (konvergence) očí při práci do blízka, protože vzniká nesoulad mezi potřebou zaostření do blízka (bez brýlí je snížená) a konvergencí (bez brýlí je nedostatečná). Důsledkem je vyšší vada a sklony k dvojitému vidění, únavě a bolestem hlavy. DĚTI MUSÍ NOSIT BRÝLE CELODENNĚ! Tento mýtus bohužel podporoval i papírový „brýlový recept“ i současný ePoukaz. Pro děti se píší hodnoty do chlívečku dioptrií do dálky (žádný chlíveček „celodenně“ neexistuje). Až na speciální vady mají děti jedny brýle na všechny vzdálenosti, na celý den. Rozdělení do dálky/do blízka se týká až „seniorů“ přibližně nad 40 let!
Mýtus č. 5: Brýle pro krátkozraké děti mají být slabší, aby se vada nezhoršovala.
Další nebezpečný, vyvrácený, ale do 80. let propagovaný omyl (pamětníci vědí). Bohužel ještě dnes narazíte na podobné bludy i na internetu. Novější studie naopak opakovaně prokázaly, že slabší brýle zvyšují riziko nárůstu vady. Brýlová korekce u dětí musí být plná a podkorigování dioptrií dítěti škodí! Proto jsou pravidelné oční kontroly nutné (6-12 měsíců), proto je nutné při zhoršení vady brýlová skla vyměnit. Dále dětem vadí hlavně dlouhotrvající činnosti do blízka, ale to je jiná kapitola – „Nepiš nosem nebo si zkazíš oči“ totiž bohužel platí. Více v odkazu.
Mýtus č. 6: Lékaři skládají Hippokratovu přísahu.
Naštěstí neskládají. A je proto dost dobrých důvodů, kterým věnujeme samostatnou stránku. Činnost lékaře a zdravotníků obecně upravuje Zákon č. 372/2011 Sb. v platném znění. Nicméně stále je Hippokratova přísaha zajímavým textem, který si zaslouží přečtení a zamyšlení.
Mýtus č. 7: Když mi oko slzí, tak přece nemůže být suché.
Právě naopak. Nadměrné a nežádoucí slzení je právě jeden z příznaků nemoci, které říkáme „syndrom suchého oka“. Tím je myšleno to, že oko nemá dostatečný nebo dostatečně kvalitní slzný film, je proto citlivé a slzením se brání v situacích, které zdravému oku nevadí, například ve větru nebo chladu. Více se dočtete v odkazu níže.
Mýtus č. 8: Každý má právo na zdraví.
Bohužel ne. Právo můžeme mít pouze na to, co lze zákonem vymoci. O zdraví je třeba pečovat, ale vynutit, koupit nebo třeba pojistit jej nelze. Podobně je rozšířeným omylem, že lékař zodpovídá za zdraví pacienta – nikoliv, lékař zodpovídá za poskytnutou zdravotní péči, či přesněji řečeno slovy Zákona o zdravotních službách je povinen „poskytovat zdravotní služby, ke kterým získal odbornou nebo specializovanou způsobilost podle jiných právních předpisů, v rozsahu odpovídajícím jeho způsobilosti, zdravotnímu stavu pacienta, na náležité odborné úrovni a řídit se etickými principy„. V podobném duchu hovoří i Listina základních práv a svobod. Zodpovědnost za své zdraví má každý člověk sám.
Čl. 31 Listiny základních práv a svobod
Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.
Mýtus č. 9: Borůvky zlepšují vidění.
Borůvky jsou chutné ovoce. Obsahují tělu prospěšné látky, antioxidanty, vitamíny, minerály. Specifický ani jinak kouzelný efekt borůvek na vidění nebyl zatím vědecky prokázán. Účinek na vidění za šera a zlepšení ostrosti vůbec je tradován od 2. světové války, kdy si britští piloti pochvalovali vidění za šera poté, co si pochutnali na borůvkovém džemu. Po válce dokonce vzniklo několik studií (neměly však úroveň vědeckého standardu, jak jej chápeme dnes), které tento poznatek podporovaly. Zklameme však příznivce borůvek v tom, že pozdější, skutečně vědecké studie nic takového nepotvrdily. To ovšem výrobcům doplňků stravy nebo dokonce umělých slz nebrání pracovat s tímto mýtem a reklamou na své výrobky jej dále mezi lidmi upevňovat. Pokud se objeví výsledky velké a vědecky uznané studie, na tomto místě ji zveřejním. Tento text nemá nic proti borůvkám, jsou chutné a pravděpodobně i zdravé, ale ne kouzelné. Škoda.
Mýtus č. 10: Co je psáno, to je dáno.
Pokud se chce člověk orientovat ve světě, potřebuje informace. Bohužel často není na pohled zřejmé, zda předkládané informace jsou pravdivé. Na internetu najdete mnohdy protichůdné informace, a to i když jsou předkládány otitulovanými odborníky. Neznamená to, že jsou vždy lživé. I vzdělanci mezi sebou vedli odnepaměti nekonečné debaty, měli vášnivé spory. Ani dnešní svět není jiný. Stále je řada otázek, které nemají jednoznačnou odpověď. V medicíně označujeme správný postup jako „lege artis“ (podle pravidel umění, myšleno lékařského), v české legislativě tak označujeme postup na náležité odborné úrovni. Myšlen tím je výsledek vědecky ověřených poznatků, mluvíme o EBM (evidence based medicine, medicína založená na důkazech). Tvrdit může kdokoliv cokoliv, napsat na internet rovněž. Důsledkem je internet plný nepravd a polopravd. Najít skutečně ověřené a spolehlivé informace není snadné. Buďte prosím maximálně kritičtí ke všemu, co si na internetu přečtete. Nespokojte se s jedním zdrojem informací. AI pomáhá, ale dosud (rok 2026) dělá velká chyby!
