Zelený zákal

Jako zelený zákal (glaukom) označujeme celou skupinu onemocnění, která má dvě zákeřné vlastnosti:

  1. Pacient na sobě nemoc sám nepozná, velmi dlouho nemá žádné příznaky.
  2. Onemocnění vede k nevratnému poškození zrakového nervu. Může vést k úplnému oslepnutí.

Odhalit začínající zelený zákal není jednoduché a dokáže to jen podrobné oční vyšetření s využitím moderních vyšetřovacích metod. Nejčastěji zelený zákal nemá žádnou zjistitelnou příčinu (méně časté formy jsou například v důsledku úrazu, jiného očního onemocnění nebo léčby).
Zpočátku pacient nemá žádné potíže. Dochází však k pozvolnému odumírání nervových vláken zrakového nervu, které má za následek zpočátku zcela nenápadné výpady zorného pole.
U pokročilého zeleného zákalu již pacient tyto výpady zorného pole vnímá. Bohužel se nedají nijak odstranit a veškerá léčebná snaha má za cíl uchovat stávající vidění.
Konečným důsledkem neléčeného či nedostatečně léčeného zeleného zákalu je úplná a nevratná ztráta vidění oka v důsledku poškození zrakového nervu.

Málokdy je možné otázku pacienta, zda má či nemá zelený zákal, spolehlivě zodpovědět bez moderních pomocných vyšetření. Diagnostická kritéria zeleného se stále vyvíjejí – třeba v 80. letech 20. století bylo stanovení diagnózy zeleného zákalu prováděno zcela jinak než dnes. Možnosti diagnostiky i léčby se neustále vyvíjejí. Zelený zákal je pro svoji rozšířenost v populaci a závažnost předmětem neustálého lékařského výzkumu.
Stále však platí, že léčba musí být natolik včasná a účinná, aby nedošlo k poškození zrakového nervu.

V současné době máme k dispozici několik pilířů:

  1. Pravidelné oční vyšetření.
  2. Vyšetření očního tlaku spolehlivým tonometrem.
  3. Vyšetření zrakového nervu laserovým skenerem (OCT, HRT a podobně).
  4. Vyšetření zorného pole perimetrem.

Oční vyšetření. Potřebnou četnost očních kontrol stanoví oční lékař na základě výsledků vyšetření. Pravidlem je, že po 40. roce života by měl mít pravidelné oční vyšetření každý člověk, neboť riziko onemocnění zeleným zákalem s věkem stoupá. Bohužel však není výjimkou ani onemocnění mnohem mladších lidí.

Vyšetření očního tlaku. Zjistit výši očního tlaku není tak snadné, jak by se mohlo zdát (přístroje v praxi měří oční tlak jen nepřímo, přepočtem). A také nejde jen o hodnotu, kterou přístroj ukáže. O tom, zda dojde k rozvoji onemocnění (poškození zrakového nervu), rozhodují další vlivy, například pružnost či tuhost očních tkání. Změřit tyto parametry většina tonometrů neumí. Naše ORA G3 (Reichert Technologies) není jen “obyčejný foukací” tonometr. Spolu s očním tlakem změří i tzv. rohovkovou hysterezi. To je parametr, který poskytuje další informace o biomechanických vlastnostech oka. Tak umožní lépe odhadnout míru rizika přítomnosti zeleného zákalu a míru rizika jeho progrese. Ani “normální” tlak v oku není totiž zárukou, že je zrakový nerv v bezpečí. Navíc hodnota očního tlaku není stálá.

Optická koherenční tomografie (OCT). Změří množství nervových vláken zrakového nervu (ta odumírají při zeleném zákalu a o jejich zachování se nám jedná) a porovná množství s databází zdravých lidí a zobrazí pravděpodobnost, zda je či není zrakový nerv poškozen. Opakované vyšetření (např. po roce u rizikových pacientů) pak odhalí, zda nedošlo za uplynulé období k úbytku nervových vláken. Je tak možné zachytit i začínající poškození zrakového nervu a přijmout opatření, aby k dalšímu poškození již nedošlo.
Jde o vyšetřovací metodu 21. století. Vyšetření není hrazeno ze zdravotního pojištění (některé pojišťovny mohou proplatit doklad, informujte se). Vyšetření je velmi rychlé a velmi přesné.

Perimetrické vyšetření. U zeleného zákalu NEZACHYTÍ začínající poruchu zrakového nervu. Jde o vyšetření, které vyžaduje soustředění a spolupráci pacienta, nedostatečná spolupráce výsledek vyšetření znehodnotí, učiní jej nehodnotitelným. Perimetr má nezastupitelné místo v hodnocení stavu zrakového nervu a vývoje již přítomné poruchy zorného pole.

OCT vyšetření


tonometr ORA G3