okularium.cz Vetchozrakost (presbyopie)

Vetchozrakost (presbyopie)

Vetchozrakost je skutečné české pojmenování pro jev, který Vás může překvapit po 40. až 45. roce věku. Pokud jste vždycky viděli jako orel, může být nepříjemné zjištění, že se Vám drobný text v knize (nebo telefonu) začíná rozmazávat. Bezděky oddalujete knihu (až máte „ruce krátké“). Získáte tím trochu času, ale čas prvních brýlí do blízka se blíží. Vetchozrakost je způsobena pokračující ztrátou pružnosti oční čočky. Postupem času ztratí čočka pružnost zcela a oko pak vidí dobře jen na jednu vzdálenost. Pro člověka zvyklého na dobré vidění kamkoliv jde mnohdy o značně frustrující zkušenost. Je to však zcela přirozený vývoj.

Vysvětlení níže je zjednodušující a nedělá si nárok na úplnost.
Presbyopie je jakási “vada navíc” ke stávající zrakové vadě. Zjednodušeně můžeme oči rozdělit na dalekozraké (hypermetropické), krátkozraké (myopické) a oči bez vady (emetropické). Další zraková vada – astigmatismus – může existovat samostatně nebo se kombinovat s vadami předchozími.

Lidé dalekozrací mohou o své vadě vědět a dávno nosit brýle. Tyto brýle v presbyopické věku na blízko přestávají fungovat. Pokud o své vadě nevědí, brýle nenosí (v mládí totiž dokáže pružná čočka tyto menší vady kompenzovat), mohou se potíže s viděním do blízka přihlásit i mnohem dříve, i dlouho před 40. rokem.
Lidé krátkozrací o své vadě vědí od dětství nebo mládí. Jsou zvyklí na své brýle (nebo kontaktní čočky). Pokud je vada takto korigována, vetchozrakost se projeví stejně u “brýlatých” hypermetropů (dalekozrakých) nebo emetropů. Lidé s nižším stupněm krátkozrakosti někdy rádi svoji vadu nekorigují, brýle nenosí, vidět špatně do dálky jim nevadí a do blízka vidí dobře. U nich se vetchozrakost projeví později, protože jejich dávná vada jim do blízka pomáhá.

Doc. Dr. J. Jirman: Oční lékařství, 1. vydání, rok 1942. Zajímavost ze staré učebnice.

Vetchozrakost (nebo také starozrakost, přezíravost nebo stařecká vetchozrakost, bude-li hledat informace ve starších zdrojích) se projeví tím výrazněji, čím blíže k oku si předmět zájmu dáme. Oko na to musí vyvinout větší úsilí, a to je čím dále těžší. Kromě rozmazaného vidění můžete také cítit zvýšenou únavu očí, zvláště při delší práci do blízka. Ale také bolesti hlavy, celkovou únavu, pálení nebo slzení očí.

Nastává tím čas na první setkání s optometristou, očním lékařem a optikem (optičkou v našem případě).
Optometrista je vysokoškolsky vzdělaný oční specialista, který navrhuje a realizuje vhodnou korekci zrakových vad brýlemi, provádí diagnostiku a korekci očních refrakčních vad a související poradenství. Optometrista zjistí Vaši vadu, Vaše potřeby a tomu přizpůsobí vhodnou brýlovou korekci.


Zpočátku mohou stačit brýle s čočkami s jedním ohniskem (pro delší práci na počítači lépe s filtrem modrého světla). První těžkosti se objevují při běžném čtení, teprve později nedostačuje vidění ani na počítač. Zpočátku oko potřebuje brýle slabší, později brýle přebírají stále větší podíl práce.

Při pokročilejší vetchozrakosti a zároveň potřebě mít do blízka větší rozsah ostrého vidění, máme zásadě 2 možnosti: mít dvoje brýle a střídat je podle potřeby, nebo lépe zvolit pohodlí – takzvané kancelářské brýle. Je to ideální řešení do kanceláře nebo do dílny. Z funkčního hlediska mají tyto čočky dvě ohniska se zcela hladkým přechodem (žádná linie), na dvě vzdálenosti – na čtení a třeba na počítač, ale jsou varianty také třeba na 2 metry, případně na 4 metry, ale stále vždy 2 vzdálenosti – nefungují do dálky.

Jak již zmíněno výše, krátkozrací lidé znají nošení brýlí zpravidla od dětství nebo od mládí. Po rozvoji vetchozrakosti mají tu výhodu, že když si brýle sundají, mohou se nějakou dobu obejít bez brýlí do blízka (podle velikosti vady). Je to určitý bonus za to, že od mládí byli odkázáni na brýle nebo kontaktní čočky.
Lidi s dalekozrakostí může vetchozrakost zastihnout dříve a dokonce i brýlemi do dálky (pokud je nepotřebovali již dříve). Je to tím, že mladá pružná čočka dokáže dalekozrakost částečně kompenzovat, se ztrátou pružnosti čočky se vada projeví naplno a oko tak nevidí bez brýlí dobře na žádnou vzdálenost.


Tento rozdíl způsobuje odlišné problémy těchto skupin lidí se zrakem a také nutnost volby odlišné brýlové strategie. Vzhledem k rozsáhlému výběru brýlových čoček, strategiím korekce a odlišným nárokům na zrakovou zátěž jednotlivých je předpis a zhotovení brýlí komplexní proces s hledáním a nalezením optimálního řešení. Tak to děláme.

Podle individuálních nároků na zrak se tak řada lidí (bez ohledu na stávající vadu) dostává do situace, že v důsledku vetchozrakosti mají jedny nebo dvoje brýle, které neustále vyměňují, sundávají a nasazují. Může být pro ně řešení využití brýlí s progresivními (multifokálními) nebo bifokálními čočkami. Někdy chce uvyknutí trochu trpělivosti a cviku, ale za pohodlí jediných brýlí to stojí. Optometrista poradí, jaká kombinace je pro Vás optimální.